Stavební zákon 2024 – změny pro výstavbu montovaných hal a stanů

I stavební zákon se dočkal po letech nového znění, po dlouhých přípravách nabývá účinnosti pro běžné stavby v plném rozsahu od 1. 7. 2024 a tím, o čem se nejvíce mluví, je zejména digitalizace procesů a s tím související předpokládané zjednodušení a zrychlení vyřízení žádostí.

Momentálně je zákon v platnosti jen pár týdnů a budí vášnivé debaty. Úředníci nestíhají, jsou zavaleni nejen žádostmi, ale také dotazy. Vypadá to, že jim práce spíše přibyla, než odpadla. Pojďme se ale konkrétně podívat na to, jaké změny nový stavební zákon 2024 přináší pro montované stavby spadající do kategorie jednoduchých staveb.

Montované haly a stany = jednoduché stavby

Jakožto vývojáři a výrobci montovaných staveb potřebujeme mít naprosto perfektní přehled o aktuálních pravidlech pro montované haly a stany. Specializujeme se na výstavbu ocelových a hliníkových konstrukcí, které svým způsobem využití spadají do různých typů staveb, o kterých informuje Příloha č. 2 nového stavebního zákona obsahující přesný výčet jednoduchých staveb.

Podle odst. 1 přílohy č. 2 jsou těmito stavbami stavby nebo zařízení a terénní úpravy, a to:

1. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,
2. podzemní stavby do 300 m²  zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,
3. stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
4. reklamní zařízení a stavby pro reklamu,
5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
6. stavby pro zemědělství do 300 m²  zastavěné plochy a do 7 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek, jako jsou sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv
   a jiné,
7. stavby pro hospodářská zvířata do 60 m²  zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
8. přípojky sítí technické infrastruktury,
9. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,
10. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m³  určené výhradně pro odběr plynné fáze,
11. dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,
12. stavby pro využití obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 30 kW,
13. stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch od 300 m²  do 1 000 m² , které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
14. stavby zařízení staveniště,
15. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy.

Podle odst. 2 přílohy č. 2 k novému stavebnímu zákonu se jednoduchými stavbami dále
rozumí:

1. součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v odstavci 1,
2. změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů,
3. udržovací práce neuvedené v příloze č. 1,
4. stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled,
5. větší změny dokončené budovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m² ,
6. terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m² , nejvíce však do 1 000 m²  na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
7. terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m² , nejvíce však do 20 000 m²  v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací,
8. změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m² , nejvíce však do 1 000 m².

Odst. 3 přílohy č. 2 k novému stavebnímu zákonu vyjmenovává stavby, které se nepovažují za jednoduché stavby. Jedná se např. o stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických
výrobků, střeliva, munice a výbušnin, stavby pro civilní obranu a požární ochranu, stavby
vodních děl neuvedené v odst. 1 a 2 nebo v příloze č. 1, záměry EIA a další.

Jak nový stavební zákon zjednodušuje požadavky na jednoduché stavby?

Z ustanovení § 171 nového stavebního zákona vyplývá, že jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru vedeném podle § 182–200 nového stavebního zákona, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení, jehož procesní postup je upraven v § 212 tohoto zákona.

• Zrychlené řízení
  
  Základním předpokladem pro vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení je skutečnost, že si o vydání takového rozhodnutí stavebník výslovně požádal, a současně obec, na jejímž území mají být stavba nebo zařízení uskutečněny, má vydán územní plán, nejedná se o záměr EIA, nejedná se o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, stavba splňuje požadavky uvedené v § 193 a stavebník podal bezvadnou žádost a doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

• Klasické řízení
  
  Bude-li vedeno klasické řízení o povolení záměru, § 196 odst. 1 písm. a) nového stavebního zákona uvádí, že v případě jednoduché stavby rozhodne stavební úřad o žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Pozor, tato lhůta však začíná běžet pouze od podání bezvadné žádosti. V případě vadné žádosti běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku po jejich odstranění. Lhůty pro vydání rozhodnutí (a to i v případě jednoduchých staveb) mohou být stavebním úřadem prodlouženy formou usnesení poznamenaného do spisu až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech, nebo až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny. Navíc všechny lhůty pro vydání rozhodnutí jsou stejně jako v současné právní úpravě vnímány pouze jako lhůty pořádkové povahy s absencí přímého následku v případě jejich nedodržení. Nebudou-li lhůty pro vydání rozhodnutí stavebním úřadem dodrženy, bude mít stavebník stejně jako dnes možnost obrany pouze cestou uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu.

A co kolaudace? 

Co se týče kolaudace, § 230 odst. 2 nového stavebního zákona uvádí, že kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) a o) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

Stavba nepodléhá kolaudaci? Můžete ji využívat ihned po dokončení

Podle § 230 odst. 3 nového stavebního zákona platí, že stavbu, která nevyžaduje vydání kolaudačního rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení, a to pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavby. Dokončení stavby je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. V oznámení stavebník uvede číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, a identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje.

Chcete stavět svépomocí? V tom případě – pod dozorem

Provádění svépomocí jen dozorem stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru | V souladu
s § 159 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona může všechny jednoduché stavby stavebník provádět i svépomocí za splnění požadavku, že zajistí odborný dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně
způsobilý.

Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

A co odstranění stavby?

K odstranění stavby postačí dozorem stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru. Všechny jednoduché stavby může stavebník rovněž odstraňovat svépomocí, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím. Ustanovení § 166 odst. 1 nového stavebního zákona stanoví, že při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) – c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, postačí vedení jednoduchého záznamu stavbě. Vyjmenované výjimky již vyžadují vedení stavebního deníku.

Kdo může zpracovávat dokumentaci jednoduchých staveb?

Co se týče zpracovatele dokumentace jednoduchých staveb, nový stavební zákon v § 156 rozlišuje dvě kategorie.

• Pokud se jedná o dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. e)–n) a odst. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, může ji zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Podle mého názoru do této kategorie spadají i jednoduché stavby uvedené v odst. 1 písm. c) přílohy č. 2, neboť tak vyplývá z dalších ustanovení nového stavebního zákona, např. z § 157 odst. 1 písm. a), které výslovně zmiňuje
  i toto písmeno c). Jeho neuvedení mezi zpracovateli dokumentace jednoduchých staveb, u níž se nevyžaduje autorizace, vnímám jako chybu, která se vloudila do ustanovení § 156 odst. 2 při přijímání nového stavebního zákona.
• Projektová dokumentace ostatních jednoduchých staveb musí být již zpracována projektantem jako autorizovanou osobou.

Za povšimnutí rozhodně stojí skutečnost, že zatímco projektová dokumentace stavby pro bydlení musí být zpracována projektantem (jedná o jednoduchou stavbu uvedenou v odst. 1, písm. a) přílohy č. 2), pokud půjde o změnu této stavby (přístavba, nástavba, stavební úprava), nedojde-li k překročení v zákoně uvedených parametrů, zde postačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou.

Dokumentace jednoduché stavby

• obsah: průvodní list, souhrnná technická zpráva, situační výkresy a výkresová
dokumentace;
• může kromě projektanta (autorizovaná osoba) zpracovat též kvalifikovaná
osoba (vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední
vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování
staveb). Pokud se nejedná o dokumentaci staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci,
staveb garáží, podzemních staveb a staveb pro reklamu, kterou musí zpracovat projektant
(autorizovaná osoba);
• připojuje se k návrhu na povolení stavby;
• stavební úřad dokumentaci posuzuje v rámci řízení.

Od kdy a co platí?

U nového stavebního zákona platí tzv. dělená účinnost, aneb co již platí, co platí od ledna 2024 (procesní změny týkají vyhrazených staveb) a co až od července 2024 (změny týkající se všech ostatních staveb). 

Jak nový stavební zákon vnímáme my v POLAK CZ?

Aktuálně v srpnu 2024, vzhledem k zavalenosti úřadů i serverů, je velmi obtížné se do systému přihlásit a žádost podat. Ale blýská se na lepší časy – už se nám to, respektive našemu projektantovi, podařilo.

Samozřejmě je spousta dotazů, na které budeme znát odpovědi až provozem a praxí. Myslíme si, že ještě chvíli potrvá, kdy nám i stavebníkům digitalizace stavebního řízení práci zrychlí a zjednoduší.

Zdroj: https://zpravy.ckait.cz/vydani/2024-03/jednoduche-stavby-podle-nsz/

https://zpravy.ckait.cz/vydani/2024-03/co-podle-noveho-stavebniho-zakona-musi-projektovat-autorizovana-osoba/